Výzvy vrcholového sportovce

Být vrcholovým sportovcem v dnešní době představuje nesmírnou výzvu. Není to jen o slávě a vítězství, ale také o překonávání porážek, vyčerpání, stagnaci a ztrátě motivace. Sportovci, kteří tvrdě trénují, často zjistí, že jejich výkon v klíčových okamžicích závodu nebo zápasu neodpovídá tomu, co předvedli během tréninku. Někdy dokonce mohou zažívat i tzv. senzorickou blokaci, kdy tělo odmítá spolupracovat.

V mé koučovací praxi se potkávám se sportovci, kteří se dostali na vrchol, ale najednou se ocitli na místě, kde se zdá, že další pokrok je nemožný. Přemýšlí, zda je to konec jejich kariéry, jestli dosáhli svého maxima, nebo zda mohou ještě něco změnit. Další skupina sportovců ztrácí motivaci a váhá přiznat si pravdu sami před sebou i před ostatními, aby nezklamali své trenéry a blízké.

Z jakého důvodu se nedaří?

Stres, tlak, přílišná sebekontrola, fixní myšlení, špatná zpětná vazba, přetrénování, neideální vztahy a neefektivní zpracování myšlenek – to jsou jen některé z faktorů, které mohou ovlivnit výkon sportovce. Přidáme-li k tomu nevhodnou stravu, nedostatek spánku, špatnou strukturu a načasování tréninků, fyzickou i psychickou únavu, dostaneme komplexní obraz výzev, kterým sportovci musí čelit.

Vnitřní prostředí sportovce

Jak říká Marian Jelínek, mluvíme o tzv. vnitřním prostředí sportovce. V naší každodenní práci s klienty vidíme, jak je mentální příprava klíčová. Je velká škoda, že jsou mezi námi ještě někteří sportovci, týmy a trenéři, kteří si nedokáží připustit důležitost mentálního nastavení. V zahraničí bývá mentální příprava nedílnou součástí přípravy  profi sportovce. Někdy se také setkávám s tím, že trenéři nebo rodiče uplatňují svou moc, místo vlivu a to se pak odráží  negativně na výkonu sportovce nebo celého týmu. Metoda biče a cukru je už zastaralá a z dlouhodobého hlediska nefunguje. 

Psychická příprava: Rozhodující faktor

Každý detail v přípravě posouvá sportovce blíže k jeho cíli a odlišuje ho od průměru.V dnešní době, kdy špičkoví sportovci dosahují svého fyzického maxima, rozhodují o vítězství často jen milimetry nebo setiny sekundy. Co tedy může jeho výkon ovlivnit? Jak sportovec pracuje se svou myslí. Jak vnímá sebe, jak zvládá strach, tlak, prohry, chyby, kritiku a negativní komentáře. Jak si sám umí dávat zpětnou vazbu a zpracovávat své prožitky ze závodů a tréninků. Jaké má vztahy v týmu, s trenérem, rodinou a partnery – to vše ovlivňuje jeho celkovou pohodu a výkon.

Práce mentálního kouče

Mentální koučové mají dnes mnoho práce. Sportovec je především člověk, ne stroj na peníze, výkony a zábavu. Pokud trenéři, rodiče nebo manažeři přistupují ke sportovcům pouze jako k nástrojům, je to cesta do pekel. Pak tito lidé nepochopili  svojí práci. Na druhé straně je vidět, že už se to začíná i u nás hodně posouvat. Jsou už nejrůznější školení pro trenéry, kde se učí jak pracovat mentálně se svými svěřenci. Důležité je začít už u malých dětí. Jsou už i týmy a sportovci kteří naplno  využívají mentální přípravu a spolupráci s mentálním koučem.

Když za mnou přijde sportovec s problémem nebo přípravou na důležitý závod, pracujeme spolu na tom, jak se postavit k realitě a zpracovat ji tak, aby to nebrzdilo jeho přípravu a výkon. Učíme se pracovat s emocemi, hlavou a zaměřovat se na věci, které může ovlivnit. To platí nejen ve sportu, ale i v životě obecně.

Klíčové kroky k mentálnímu úspěchu

1. Sebepoznání a reflexe: sportovec si identifikuje své myšlenky, emoce a reakce. To vede k lepšímu pochopení sebe sama.
2. Práce se stresem a tlakem: Naučí  se používat techniky, jako je mindfulness a dechová cvičení, které pomáhají zvládat stres, dále tzv.postoj vítězů a pod. 
3. Stanovování realistických cílů: učí se zaměřovat na proces, nikoli jen na výsledky. Krátkodobé cíle mohou být cestou k dlouhodobému úspěchu. Učí se efektivně vizualizovat, vytváří si afirmaci a pracuje s ní.
4. Pozitivní sebekritika: Naučí se dávat si konstruktivní zpětnou vazbu. Zaměřuje se na to, co lze zlepšit. Ale učí se také pochválit, za to co se mu podařilo  a jak se poučit z chyb, co ta chyba znamená, čeho se do příště vyvarovat, jak to posunout vpřed. Jak si také  zaznamenávat své pokroky.
5. Podpora a komunikace: Důležité je pracovat na vztazích. Které by měly být otevřené a upřímné. Jednak s trenéry (což může být někdy opravdu výzva), rodinou a týmem. Podpora z blízkého okolí je klíčová.

A co říci na závěr?

Že miluji práci se sportovci, neskutečně mě to nabíjí a to z toho důvodu, že pokud to ten sportovec opravdu myslí vážně, nečeká na zázraky a maká na sobě, tak je úžasné vidět tu proměnu. Jak začne o sobě, o sportu jinak přemýšlet a následně se začnou v jeho sportovní kariéře a životě dít změny, které jsou pozitivní, ale hlavně trvale udržitelné. Já sama jsem takovou mentální proměnou prošla a život je hned veselejší.